K efektivnímu využívání plastů má přispět také ekomodulace.

Směrnice EU o jednorázových plastech platí na Slovensku již od léta a upravuje širokou škálu použití jednorázových plastových výrobků. V praxi se dotýká téměř každého obyvatele Slovenska. O přínosech i nástrahách jednorázových plastů jsme si povídali s ředitelkou komunikace OZV ENVI-PAK Kateřinou Kretter.

Od 3. července 2021 vstoupila na Slovensku v platnost novela, která zavedla zákaz jednorázových plastů podle směrnice EU o snižování vlivu jednorázových plastových výrobků. Tato změna přišla v období, kdy je spotřeba jednorázových výrobků vyšší v důsledku pandemické situace. Jaký je očekávaný efekt snížení spotřeby jednorázových plastů?

Ano, zejména restaurace během pandemie využívaly ve zvýšené míře jednorázové plastové výrobky, zejména polystyrenové obaly, které jsou sice levné, ale jejich recyklace je omezená. A kromě rybářské výstroje, na kterou se směrnice také vztahuje, jsou to právě jednorázové obaly, které končí v mořích a na plážích, pohozené v přírodě, ve vodních nádržích, na březích řek, ale i v parcích.
Plast jako takový není problémem, lidstvu slouží dlouhá léta, je lehký, odolný, uchovává potraviny čerstvé a prodlužuje jejich trvanlivost.

Jeho problémem je, že je vyroben z neobnovitelné suroviny, ropy, a proto je škoda, aby skončil jako jednorázový výrobek, který se používá jen několik minut a vzápětí končí jako odpad. Jelikož ekologický přístup se poslední roky stal (konečně) módou, i ekologické obaly se postupně stávají trendem a zájem o ně stále více narůstá.
Už samotný zákaz uvádění na trh některých jednorázových plastových výrobků by měl dopomoci k tomu, aby výrobci balili produkty do obalů, které jsou menší zátěží na životní prostředí.
Již dnes se můžeme setkat s bohatou nabídkou – mnohé sklenice, talíře a misky jsou například z papíru, kukuřičného škrobu, cukrové třtiny, bambusu či palmových listů, příbory z dřevěné dýhy a podobně. Mnozí obchodníci již před zákazem uvádění těchto výrobků na trh začali nahrazovat jednorázové obaly ekologickými alternativami.

Běžný člověk vnímá směrnici přes praktické dopady. Nejčastěji se zmiňuje zrušení plastového příboru, brčka, vatových tyčinek. Jak konkrétně se dotkne směrnice běžného spotřebitele?

V běžném životě se můžeme setkat s množstvím jednorázových plastů, kromě zmíněných vatových tyčinek, příborů a brček tento zákaz platí i pro talíře, míchadla na nápoje, paličky k balonům, polystyrenové skleničky či nádoby na potraviny a podobně. Jedná se o produkty, k nimž existuje náhrada šetrnější k životnímu prostředí.
Také restaurace či donáškové služby si musí najít jinou alternativu. Zákazník si už tedy jídlo neodnese v klasickém polystyrenovém obalu, ale například v papírovém. Dobrou možností jsou i vlastní opakovaně využitelné obaly – ať už z plastu nebo ze skla.
Nesmíme zapomínat, že i přes zákaz jednorázových plastů, je možné tyto výrobky distribuovat až do 31. prosince 2021. Samozřejmě, jen ty, které byly uvedeny na trh dříve než 3. července 2021.

Nejvíce se z médií dozvídáme o dopadech pro konečného spotřebitele. Méně se hovoří o tom, jak se tato směrnice dotkne producentů jednorázových plastů. Kolik výrobců jednorázových plastů je v Čechách? Víme, jak dokáží reagovat na změnu legislativy?

Množství jednorázových plastových výrobků se vyrábí mimo EU. Cílem zákazu jednorázových plastů je motivovat výrobce, aby používali materiály z obnovitelných zdrojů, případně sáhli po opakovaně použitelných alternativách a také prostřednictvím tohoto zákazu omezili plasty, kteří končí v odpadu či volně pohozené v přírodě. Vždyť až 80 % odpadu v mořích tvoří plasty. I když Slovensko moře nemá, končí tam i náš odpad, putuje tam potoky a řekami.

Na Slovensku je tento zákaz zároveň příležitostí pro výrobce výrobků, které mohou nahradit právě zmiňované jednorázové plasty. Pokud zde bude poptávka po těchto výrobcích, přijde i nabídka, to je přece zákon trhu.

Kolik tun jednorázových plastových výrobků se vyrobí ročně na Slovensku?

Nejsou dostupné zdroje, které by uváděly množství vyrobených jednorázových plastových výrobků na Slovensku. Spotřeba plastů však celosvětově prudce narůstá – zatímco před rokem 1950 se téměř nepoužívaly, podle dat Evropské environmentální agentury se jich po celém světě v roce 2018 využilo 359 milionů tun, z toho v EU téměř 62 milionů tun.

Směrnice také upravuje používání lovných zařízení, která obsahuje plasty. Týká se to i slovenské rybáře, co přesně se změní pro rekreačního či sportovního rybáře a co pro producenty rybářských potřeb?