Ceny energií a pohonných hmot patří mezi položky, které mají na inflaci výrazně větší vliv, než by se mohlo na první pohled zdát. Když zdraží benzin, nafta, plyn nebo elektřina, domácnosti sice pocítí vyšší účet přímo, ale dopad se postupně přelévá také do cen potravin, služeb, dopravy a prakticky celé ekonomiky.

Právě energie jsou totiž jedním ze základních vstupů pro fungování firem i domácností. Pokud jejich cena výrazně vzroste, část zvýšených nákladů se dříve či později promítne do konečných cen.

Proč mají energie na inflaci takový vliv

Inflace se obvykle sleduje prostřednictvím spotřebního koše, který zahrnuje širokou škálu zboží a služeb. Energie a pohonné hmoty v něm mají své přímé zastoupení. Jejich význam ale nekončí u samotné položky v koši.

Představme si například výrobce potravin. Potřebuje elektřinu a plyn pro výrobu, palivo pro dopravu surovin a následně musí zaplatit dopravu hotových výrobků do distribučních center a obchodů.

Pokud se cena energie a paliva zvýší, rostou mu náklady na několika místech najednou. Firma pak může část nákladů absorbovat ze své marže, nebo je postupně přenést na zákazníka.

Podobný mechanismus funguje prakticky napříč ekonomikou.

Pohonné hmoty ovlivňují mnohem víc než řidiče

Benzin a nafta jsou jedním z nejviditelnějších příkladů. Když jejich ceny rostou, domácnosti zaznamenají změnu prakticky okamžitě při tankování.

Pro ekonomiku je ale ještě důležitější jejich role v nákladní dopravě.

Potraviny, stavební materiál, elektronika i další zboží se musí dostat od výrobce nebo dovozce k prodejci. Vyšší ceny paliva proto zvyšují náklady dopravců. Ti následně mohou zvýšené náklady promítnout do cen přepravy.

Obchodník potom zaplatí více za dopravu a část tohoto zvýšení může zahrnout do konečné ceny produktu.

Zdražení ropy se tak může postupně dostat až do cen zboží, které s ropou na první pohled vůbec nesouvisí.

Energie ovlivňují i cenu služeb

Podobný princip platí u služeb. Firmy potřebují vytápět nebo chladit své provozovny, používat elektřinu pro technologie a přepravovat zaměstnance, materiál nebo vybavení.

Vyšší náklady se proto mohou objevit například ve stavebnictví, gastronomii, maloobchodu nebo průmyslu.

U některých služeb může být přenos do cen pomalejší než u pohonných hmot. Firmy často nejprve hledají úspory a teprve následně upravují ceníky.

Ropa je pro inflaci důležitá i nepřímo

Cena ropy má významný vliv nejen prostřednictvím paliv. Ropa je zároveň základní surovinou pro petrochemický průmysl.

Z ropných produktů vznikají například plasty, syntetické materiály, některé chemické produkty nebo části průmyslových výrobků. Růst ceny ropy tak může zvýšit výrobní náklady i podnikům, které samy žádné palivo přímo neprodávají.

Proto se energetický šok může ekonomikou šířit postupně.

Proč může být energetická inflace problémem pro centrální banku

Centrální banka má na ceny ropy jen omezený přímý vliv. Nemůže rozhodnutím o úrokových sazbách zvýšit těžbu ropy ani otevřít nové dodavatelské trasy.

Může ale reagovat na následné inflační tlaky.

Pokud by růst cen energií vedl k dlouhodobě vyšší inflaci a začal se promítat například do mezd a cen služeb, centrální banka může být nucena udržovat vyšší úrokové sazby po delší dobu.

To následně ovlivňuje hypotéky, úvěry, investice i spoření.

První vlna a druhá vlna inflace

U energetického šoku je užitečné rozlišovat dva mechanismy.

První vlna představuje přímé zdražení energií a pohonných hmot. Spotřebitel zaplatí více za elektřinu, plyn nebo benzin.

Druhá vlna vzniká prostřednictvím vyšších nákladů firem. Dražší doprava, vytápění nebo výroba následně zdražují další produkty a služby.

Druhá vlna může být z pohledu centrální banky problematičtější, protože inflace se začne šířit do širší části ekonomiky.

Co znamená růst cen energií pro úspory

Vyšší inflace se netýká pouze cen v obchodech. Zasahuje také hodnotu peněz, které mají domácnosti odložené stranou.

Pokud například peníze na účtu vydělávají méně než je inflace, jejich kupní síla v čase klesá. Za stejnou nominální částku si po několika letech člověk koupí méně zboží a služeb.

To je důvod, proč se při zvýšené inflaci část investorů zaměřuje na nástroje, které mohou pomoci její dopad na úspory omezit.

Jednou z možností mohou být protiinflační dluhopisy. Jejich konstrukce může být navázána na vývoj inflace, a proto mohou být zajímavé pro investory, kteří hledají způsob, jak část portfolia lépe přizpůsobit prostředí rostoucích cen. Konkrétní podmínky a rizika se však u jednotlivých emisí liší a je potřeba je před investicí důkladně posoudit.

Ne každé zdražení energií znamená dlouhodobou inflaci

Je také důležité rozlišovat mezi jednorázovým cenovým šokem a dlouhodobou inflační spirálou.

Pokud například ropa krátkodobě zdraží kvůli geopolitické události a následně se její cena vrátí zpět, může být dopad na celkovou cenovou hladinu pouze dočasný.

Jiná situace nastává, pokud vysoké ceny energií přetrvávají delší dobu. Firmy pak musí dlouhodobě pracovat s vyššími náklady, zaměstnanci požadují vyšší mzdy a rostoucí ceny se mohou postupně stát součástí inflačních očekávání.

Právě vývoj těchto sekundárních efektů je pro ekonomiku zásadní.

Jak se může domácnost připravit

Jednotlivec cenu ropy ani energetickou politiku centrální banky neovlivní. Může ale pracovat se svou vlastní finanční situací.

Základem je dostatečná hotovostní rezerva, která umožní zvládnout krátkodobý růst životních nákladů. U dlouhodobých úspor je potom vhodné přemýšlet také o jejich diverzifikaci.

Různé typy aktiv reagují na inflaci odlišně. Proto může dávat smysl nekoncentrovat veškeré úspory pouze do jediného nástroje.

Energie budou důležitým tématem i pro investory

Vývoj cen energií patří mezi faktory, které mohou v dalších letech významně ovlivňovat investiční prostředí. Nejde pouze o samotnou cenu ropy nebo elektřiny, ale také o dopady na inflaci, úrokové sazby, ziskovost firem a spotřebitelskou poptávku.

Investor by proto měl při dlouhodobém plánování počítat s tím, že období nízké i vysoké inflace se mohou střídat.

Diverzifikované portfolio umožňuje část rizika rozdělit mezi různé typy aktiv. Vedle akcií, nemovitostí nebo hotovostní rezervy mohou mít své místo také dluhopisové investice, jejichž konkrétní vlastnosti je však nutné posuzovat individuálně.